Církevní rok a svátky

Církevní rok začíná 1. adventní nedělí (tj. 4 neděle před Vánocemi). V průběhu celého roku věřící postupně prožívají jednotlivé události Kristova života od jeho příchodu na svět až po smrt, vzkříšení, Letnice a očekávání jeho druhého příchodu.

Liturgický rok je rozdělen do několika částí - doby adventní, vánoční, postní, velikonoční a liturgického mezidobí.

Doba adventní je období očekávání narození Ježíše Krista. Doba Vánoční je pak obdobím slavení narození Ježíše Krista. Doba postní je období v němž se připravujeme na slavení zmrtvýchvstání Krista, je to období, které slouží pro osobní půst či obrácení a je to prostor pro osobní změnu života, jehož vyvrcholením je Velikonoční triduum. V postní době se křesťané zpravidla účastní různých duchovních obnov a exercicií. Liturgické mezidobí je pak jakousi "výplní" mezi jednotlivými obdobími v liturgickém roce.

Kromě toho je liturgický rok protkán významnými svátky a slavnostmi. Vyvrcholením celého týdne má být pro křesťana neděle, den, v němž církev slaví Kristovu slavnou oběť na kříži za nás všechny a jeho slavné vzkříšení, které otevřelo nebe pro každého člověka.

Doba adventní a doba vánoční

Doba adventní a doba vánoční 

Advent začíná v neděli, která je nejblíže 30. listopadu, a končí 24. prosince. Je to období oddaného a radostného očekávání: na jedné straně očekáváme Kristův příchod na svět o Vánocích, na straně druhé Kristův příchod na konci věků. Při bohoslužbách se obvykle používá fialová barva.

Týden, který bezprostředně předchází Vánocům (17. - 24. prosince), je silně zaměřen na přípravu na Narození Krista.

Začíná v předvečer slavnosti Narození Páně (večer 24. prosince) a končí nedělí po slavnosti Zjevení Páně (tj. po 6. lednu). V této době si křesťané připomínají narození Ježíše Krista a první události, které jsou spojené se zjevením jeho božství. Při bohoslužbách se obvykle používá bílá barva.

25. prosince - slavnost Narození Páně - začíná již večer 24. prosince, kdy se slaví tzv. "půlnoční" mše svatá. Bohoslužby probíhají i v den slavnosti.

6. ledna - slavnost Zjevení Páně - lidově se této slavnosti také říká "Tři králové". Připomíná se totiž několik událostí spojených se zjevením Ježíše Krista: klanění tří mudrců v Betlémě, Ježíšův křest v řece Jordán a proměnění vody ve víno v Káni galilejské. O této slavnosti nebo v její předvečer se v kostelech žehná voda, křída a kadidlo. Podle tradice se také při mši ohlašuje datum Velikonoc a jiných pohyblivých svátků. Někdy se slavnost Zjevení Páně překládá na předchozí či následující neděli.

Svátek Křtu Páně - neděle po slavnosti Zjevení Páně. Tímto dnem končí vánoční období.

Doba postní

Doba postní

Postní doba trvá od Popeleční středy až po začátku večerní mše na Zelený čtvrtek. Je zaměřena k přípravě na slavení Velikonoc. Věřící se více věnují modlitbě a naslouchají, co k nim Bůh promlouvá skrze četbu Bible. Také se připravují skrze pokání a připomínají si vlastní křest. Zvláštním způsobem se v tomto období připravují ti, kdo o Velikonocích přijímají křest. Při bohoslužbách se obvykle používá fialová barva.

Popeleční středa je dnem přísného postu. Při mších jsou věřící označováni popelem na znamení touhy po obrácení srdce. Při udílení "popelce" kněz obvykle říká: "Čiňte pokání a věřte evangeliu" nebo: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš".

Květná (pašijová) neděle se slaví bezprostředně před velikonočním třídenním. Církev tímto dnem vstupuje do událostí umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Připomíná si přitom Ježíšův slavnostní vjezd Ježíše do Jeruzaléma a chvíle jeho umučení. Bohoslužby proto často začínají slavnostním průvodem s ratolestmi a při mších se čtou nebo zpívají pašije.

Zelený čtvrtek - dopoledne slaví biskup mši sv. společně se svými kněžími (tzv. Missa chrismatis) a světí při ní oleje a křižmo. Večerní mší sv. na památku Poslední večeře začíná velikonoční třídenní.