Nová památka v liturgickém kalendáři

04.11.2019

Papež František rozšířil liturgický kalendář všeobecné církve o další památku - Památku Panny Marie Loretánské. Slavit se bude 10. prosince, v den, kdy se v Loretu připomíná translace Svatého domu z Nazareta.

Papež František v Loretu | Zdroj: Vatican News
Papež František v Loretu | Zdroj: Vatican News

V den památky Panny Marie Růžencové (7. 10. 2019) podepsal prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kardinál Robert Sarah a sekretář Kongregace pro bohoslužbu a svátosti arcibiskup Arthur Roche dekret ustanovující novou památku.

"Tato svatyně připomíná tajemství Vtělení a vede všechny návštěvníky k rozvažování nad plností času, v němž Bůh poslal svého Syna narozeného z ženy, a k rozjímání jak nad slovy Anděla zvěstujícího Radostnou zprávu tak nad slovy Panny Marie, která odpověděla na Boží volání. Zastíněna Duchem svatým se tato pokorná Pánova služebnice stala domem božství, nejčistším obrazem svaté církve," připomíná se v dekretu význam poutního místa v Loretu.

Kromě toho dokument také zmiňuje přímou vazbu na Svatý stolec: "Před vyobrazením Matky Vykupitele a Církve ve Svatém domě odpověděli na své povolání světci a blahoslavení, nemocní vzývali útěchu v utrpení a Boží lid začal chválit a vzývat P. Marii Loretánskými litaniemi, známými po celém světě." Rozhodnutí papeže Františka o zápisu nezávazné památky P. Marie Loretánské má napomoci "zejména rodinám, mladým lidem a řeholníkům v následování ctností dokonalé učednice evangelia P. Marie, jež početím Hlavy církve, přijala k sobě také nás".

Nová památka má být zavedena do všech liturgických kalendářů a texty do všech liturgických knih pro slavení mše svaté a liturgie hodin. Příslušné texty byly připojeny k dekretu. Český překlad těchto textů bude vydán po schválení Českou biskupskou konferencí a následně po potvrzení Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Do té doby se budou při bohoslužbě slavené v češtině užívat společné texty o Panně Marii.

Zároveň byl v pátek 1. 11. 2019 při slavnostní liturgii vyhlášen Loretánský svatý rok Panny Marie Královny a Brány nebes (Maria Regina et Janua Coeli), který je vyhlášen pro období od 8. prosince 2019 do 10. prosince 2020.


Následující text je citován ze zdroje:

Příběh Mariina nazaretského domku

Příběh Svatého domu v Loretu sahá do konce 13. století. Nazaretský dům, v němž Maria vyrůstala a kde se jí dostalo také andělského zvěstování, byl podle tradice přenesen anděly do italského Loreta v noci z 9. na 10. prosince 1294. O translaci se ve vidění dozvěděl eremita Paolo della Selva, který dostal za úkol informovat o zázračné události církevní představené. Pier Giorgio di Tolomei zvaný Teramano o tom vypráví v kronice z roku 1465 sestavené na základě poničeného zápisu z roku 1300. V záznamu stojí, že v tomto domě "se narodila Panna Maria, vyrostla v něm, poté byla pozdravena andělem Gabrielem a konečně v téže komůrce živila Ježíše Krista svého syna... Později apoštolové a učedníci přeměnili komůrku v kostel a slavili v ní božská tajemství... Později, když obyvatelé Galileje a Nazareta opustili víru v Krista a přijali víru Mohamedovu, Andělé vyzdvihli řečený kostelík ze svého místa a přenesli jej do Slavonie (východní část Chorvatska, pozn. překl.), umístivši jej při hradě zvaném Fiume (1291). Tam však nebyla ctěna tak, jak se patřilo P. Marii... Proto ji Andělé z tohoto místa opět vyzdvihli, přes moře odnesli na území Recanati (1294) a umístili ji v lese, jenž patřil šlechtičně jménem Loreta. Odtud má počátek jméno kostela: "Svatá Maria od Lorety". Podle příběhu následovaly ještě dvě další translace kvůli nedostatečné úctě, až se v noci z 9. na 10. prosince ocitl Svatý dům na dnešním místě. Některé výklady přisuzují translaci představitelům rodiny Angeli, panující v Epiru na severozápadě Řecka, kteří se měli pokusit převést chátrající nazaretský domek ze Svaté země nejprve do Trsatu v dnešním Chorvatsku a posléze do Loreta.

Poutní tradice

Jisté je, že od počátku 14. století se Loretánský Svatý dům stal jedním z hlavních poutních cílů v Evropě. Zastavovali se v něm lidé putující na Monte Gargano nebo do Svaté země. V roce 1520 papež Lev X. položil slib pouti do Loreta na stejnou úroveň jako pouť do Jeruzaléma. Loretánskou svatyni navštívilo více než 50 papežů. Dva z nich, v českých zemích proslulý Pius II. (Enea Silvio Piccolomini) a Pavel II., se po modlitbě ve Svatém domě uzdravili z těžkých nemocí, a papež Benedikt XV. prohlásil P. Marii Loretánskou za patronku letců.

Moderní potvrzení autenticity

Novodobé zkoumání vedené boloňským profesorem archeologie Neriem Alfierim potvrdilo, že konstrukce domu neodpovídá stavebním zvyklostem 13. století v kraji Marche. Dům navíc nemá vlastní základy a spočívá na cestě. Tvoří jej pouhé tři stěny, postavené z kamenů (oproti místní tradici cihelné architektury) a vchod je umístěn atypicky v delší zdi. Pod domkem byly nalezeny dvě mince odpovídající době translace a badatelům se podařilo také identifikovat pyl pocházející z Palestiny. V roce 1982 architekt Nanni Monelli prokázal, že základy Svatého domku zůstaly v Nazaretě a absenci čtvrté stěny vysvětlil tím, že domek původně přiléhal jednou stranou k jeskyni, jež tvořila další obytnou místnost. Vedle dalších detailů potvrzujících palestinskou provenienci, bylo na domku nalezeno také na 50 nápisů, odkazujících k židokřesťanskému prostředí v Nazaretě.

Dům Božího syna domem všech Božích dětí

Smysl Loretánského domku postihl papež Jan Pavel II. ve svém rozjímání nad místem, kde vyrůstal Ježíš: "...v nazaretském domě jakoby byly vepsány dějiny všech lidí, protože každý člověk je spojen s "domem", v němž se narodil, pracuje, odpočívá, setkává se s ostatními. Příběh každého člověka je pak zvláštním způsobem spojen s jedním domem, domem svého dětství, svých prvních kroků životem. A je výmluvné a důležité pro nás všechny, že tento vyjímečný a jedinečný Člověk, který je jednorozeným Synem Božím, rovněž chtěl spojit svůj příběh s domem, s domkem v Nazaretu, který podle evangelijního vyprávění hostil Ježíš z Nazareta po celé jeho dětství, dospívání a mládí, tedy v jeho tajuplném lidském dozrávání... Dům Syna člověka je tedy univerzálním domem všech adoptivních Božích dětí. Příběh každého člověka v jistém smyslu prochází skrze tento dům..." (Z listu Jana Pavla II. k Sedmistému loretánskému výročí, adresovanému tamnímu arcibiskupovi Pasqualovi Macchimu 15. srpna 1993)