Ta nejvzácnější komodita

30.10.2018

Stále častěji se mi do myšlenek vkrádá jedno téma - čas. Máme ho omezené množství (a nikdo neví jaké), a přesto jím plýtváme. Ani vteřina se nedá vrátit zpět a stejně jím často mrháme. Není právě čas jednou z nejdůležitějších věcí, která nám byla svěřena?

Zdroj obrázku: Pixabay.com / annca / CC0 - Creative Commons Licence

Lidé, kteří nasekají v životě chyby, promarní ho nebo vážně onemocní, často říkají - kéž bych mohl vrátit zpátky čas. Kdybych tak mohl/a změnit to, co jsem udělal. Jak zacházíme se svým časem? Vážíme si ho?

Je třeba také vzít v potaz, že křesťan by asi měl se svým časem zacházet ještě trochu jinak než lidé tohoto světa. S ohledem na to, co nám svěřil Ježíš - věnuji dostatek času modlitbě, rozjímání? Dávám čas ne jen sobě, ale také své rodině nebo těm, kdo mi byli svěřeni? Když čtu, je to čas strávený čtením něčeho, co mne obohatí, posune nebo mi to naopak dává do hlavy myšlenky, které nejsou zrovna v souladu s Ježíšovým učením? Konám ve svěřeném čase skutky lásky?

V souvislosti s tímto tématem se mne velmi úzce dotýká otázka technologií. Je to především televize, mobilní telefon a internet, které se mohou stát velkými "žrouty" času. Některé průzkumy ukazují, že Česi tráví až 3 hodiny denně u televize. Pokud vezmeme v potaz čas strávený na internetu a na mobilním telefonu, dostáváme se k děsivým číslům. A ne, nemyslím si, že by křesťané byli výjimkou (Satanovi stačí zachytit člověka do těchto osidel a troufám si říci, že má z velké části vystaráno).

Právě proto, že je čas tak vzácnou komoditou, je třeba se zamyslet - jak jsem na tom já? Domnívám se, že nejdůležitější je pro mne to, čemu věnuji nejvíce času. Jestliže na prvním místě je z pohledu trávení volného času sledování televize, internetu a mobilu, co to vypovídá o mém vztahu k Bohu, rodině, ano, i mne samému?

Chtivost po nových informacích, fotkách "kamarádů" na facebooku nebo prožívání životů jiných lidí v televizi, se může stát velmi silnou drogou. Dokonce tak silnou a otupující, že přestaneme vnímat její účinky. Upřímně - řekli jste si někdy, že už to stačí? Že už té televize a internetu a mobilu bylo dost? Že je třeba udělat změnu? A dotáhli jste ji někdy do konce nebo jste se zase velmi brzy vrátili do vyjetých kolejí?

Děsím se rodin, v jejichž obývacích celé dny bliká ta podivná obludnost, krmící nás z velké části negativními zprávami a nereálnými filmy. Je mi smutno z mladých, kteří celou cestu vlakem do práce stráví jen klikáním na mobilu. Jsem hrůzou bez sebe, když vidím, jak někde sedí rodina a každý je jen skloněný nad svým mobilem...Papež František se tomuto tématu několikrát věnoval ve svých promluvách a požadoval, aby se rodiny scházely u oběda a večeře bez mobilů, s pohledem upřeným na toho druhého a nasloucháním jeho hlasu. To je moc krásné vyjádření.

Přemýšlím nad tím, kolik dobrého bychom mohli vykonat, kdybychom vypnuli televizi a odložili telefon. Kolik času by se dalo věnovat modlitbě, vztahům v rodině, ve farnosti, četbě obohacujících knih a i zajímavým činnostem jako je třeba vaření nebo pečení J Jeden známý vyprávěl, jak se mu změnil život poté, co musel dát notebook na tři týdny do opravny. Najednou nevěděl, co s časem. A zjistil, že večery se dají trávit i jinak než jen před obrazovkou.

Vybízím tedy k tomu, aby se každý zamyslel nad tím, jak tráví svůj čas, především s ohledem na technologie. Je samozřejmé, že i čas strávených na sociálních sítích (např. Signálech J) může být posvěcený, otázkou zůstává, nakolik je to realita v našich životech?

Na konci malý průzkum, na který můžete/nemusíte odpovědět v komentářích J - kolik času trávíte denně užíváním moderních technologií? K čemu je především využíváte? Vnímáte ve svém životě potřebu změny v této oblasti (a pokud ano, už jste se někdy pokoušeli o změnu? Jak to dopadlo?)

Autor: Aleš Indéci
Autor je konvertita a uživatel portálu Signály.cz
Článek vyjadřuje osobní názory autora.
Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Zdroj: osobní blog autora